Produkt spoření na stáří

LF 26/12/23 - sněmovní tisk č. 474 - 21/11/23 do Senátu - 22/12/23 prezident podepsal

Účinnost:  1.1.2024

Novela sjednocuje už zavedené instituty související s finančním zabezpečením pro období pobírání důchodu, přičemž k dosavadním čtyřem (z nichž tři jsou součástí důchodového pilíře III - penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění, a čtvrtým je soukromé životní pojištění) přidává pátý - "dlouhodobý investiční projekt (DIP)". Všech pět institutů shrnuje pod nový pojem "produkt spoření na stáří" a zpřehledňuje a zpřesňuje dosavadní podmínky pro daňovou podporu - které se však nijak zásadně nemění.

DIP je novým investičním instrumentem, paralelně zaváděným do zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Jeho účelem je rozšířit možnosti dlouhodobé přípravy na vlastní důchodové období. Na rozdíl od dosavadních institutů, DIP představuje možnost významně vyššího zhodnocení investovaných prostředků, ovšem nevyhnutelně za cenu vyššího rizika. Poskytovatel DIP bude majiteli produktu spravovat osobní účet, na kterém bude evidovat veškeré jeho vklady a obchody. Přitom neprovede pokyn, který by vedl k porušení podmínek DIP a tím k jeho ukončení, ledaže na tom majitel účtu bude trvat i přes výslovné upozornění předem.

Mimo výše uvedené, novela poprvé (!) definuje okamžik vzniku nepeněžního příjmu zaměstnance z titulu poskytování služeb ze strany zaměstnavatele za cenu nižší než obvyklou, dle § 6 odst. 3 - avšak to jen pro případy, kdy zaměstnanec získá spoluvlastnický podíl (včetně opce) na firmě (včetně spřízněných firem) - typicky přes zaměstnanecké akcie. Nepeněžní příjmy vzniknou zřejmě nejčastěji z půjčování firemních automobilů za úplatu, která je nižší než částka podle § 6 odst. 6 ZDP, tj. 1% ceny automobilu včetně daně. Nepeněžní příjmy zaměstnanců jsou sice definovány již dlouho, nejméně od roku 2008, avšak okamžik jejich vzniku přesně definuje teprve tato novela (a to jen u zaměstnanců-spoluvlastníků).