Změny u dohod konaných mimo pracovní poměr

Evropská unie vydala s cílem zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob směrnici 2019/1158 a dále směrnici 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. Za účelem závazné harmonizace českého právního řádu s legislativou EU, schválila 12.9.2023 Poslanecká sněmovna novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. S platností od 1.10.2023 se zákonem č. 281/2023 Sb. mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Další změny ZP vejdou v platnost od 1.1.2024. Od 1.7.2024 se navíc připravuje změna zákona č 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a změny dalších navazujících právních předpisů.

Významné změny platné od 1.10.2023:

  • Informační povinnost zaměstnavatele,
  • Rozvrh pracovní doby,
  • Nárok na příplatky a náhrady mzdy,
  • Přechod do pracovního poměru a další výhody.

Informační povinnost zaměstnavatele

Zaměstnavatel má povinnost písemně informovat o obsahu právního vztahu nejdéle do 7 dnů ode dne zahájení výkonu práce. Zaměstnavatel musí mimo jiné informovat o výměře a způsobu délky dovolené, době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednaná, postup při rozvazování právního vztahu založeného dohodou, rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku nebo odměně z dohody. Informační povinnost se také vztahuje na vyslání zaměstnanců na území jiného státu. Pokud je zaměstnanec zaslán na dobu delší než 4 týdny, má zaměstnavatel povinnost písemně informovat, pokud jinak nestanovuje vnitřní předpis, o státu, v němž bude práce vykonávána, předpokládané době vyslání, měně, ve které bude vyplacena odměna z dohody, či jiném plnění plynoucí s výkonem zaměstnání 

Rozvrh pracovní doby

Zaměstnavatel musí písemně rozvrhnout pracovní dobu a seznámit s tím zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena. Jedná se o změnu v § 74. odst. 2 Zákoníku práce.

Nárok na příplatky

Osoby, které pracují na dohodu konanou mimo pracovní poměr mají také od 1. 10. 2023 nárok na příplatky podle § 115 až § 118 Zákoníku práce. Jedná se o:

  • § 115 – mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek,
  • § 116 – mzda za noční práci,

  • § 117 – mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí,

  • § 118 – mzda za práci v sobotu a v neděli.

Výše příplatku stanovená Zákoníkem práce

Druh příplatku Výše příplatku
Za práci ve svátek Nejméně 100 % PV (průměrný výdělek)
Za práci v noci Nejméně 10 % PV
Za práci v sobotu a neděli Nejméně 10 % PV
Za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Nejméně 10 % minimální mzdy

Náhrady mzdy

Zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout pracovní volno, ale bez nároku na finanční odměnu. Zaměstnanec si tedy může zajít k lékaři, darovat krev, odjet na tábor, vzít si volno na svatbu či stěhování. Pokud zaměstnavatel chce tyto náhrady proplatit a mít je daňově uznatelné, musí k této problematice zpracovat vnitřní směrnici.

Pokud má zaměstnanec naplánovanou směnu a nemůže práci vykonávat z důvodu překážek na straně zaměstnavatele, má zaměstnanec nárok na náhrady mzdy. Pokud se například zaměstnanec dostaví na předem naplánovanou směnu a na pracovišti zjistí, že je zrušena, musí zaměstnavatel směnu proplatit.